"Čas je to, co se neustále snažíme zabít, ale co nakonec zabije nás"

Květen 2018

dubnové čtení - o něco lepší skóre, ale i tak je to bída...

1. května 2018 v 18:52 | hyunderella |  jen tak...
Zdar!
Dneškem nám začíná nový měsíc, tudíž bych mohla uzavřít čtivo z měsíce předchozího. Duben byl o poznání plodnější, jelikož venku začalo být lepší počasí a byla i nálada vylézt na sluníčko a číst si. Bohužel se mi zhoršují chronické bolesti a jsem stále unavená. Snad kvůli anémii, snad kvůli psychickému vyčerpání z práce. Každopádně mě to ubíjí. Nefunguju. Pořád jenom sedím, ležím, nemám vůli cokoli dělat. Vyčerpává mě i zvednutí ruky. Ale všechna vyšetření tvrdí, že jsem víceméně zdravá. No, svedeme to na depku...

První knihou přečtenou v dubnu bylo Na lovu od Meagan Spooner. Od této autorky mi v knihovně již nějakou dobu hnije jedna duologie od stejného nakladatelství. Možná se k ní letos dohrabu. Na lovu je reteling Krásky a zvířete, takže příběh je víceméně jasný. Ovšem autorka známou pohádku zasadila do prostředí nepodobnému Rusku, někdy kolem roku 1800... plus mínus. A vylepšila ho ruskými pohádkami a bájemi. Hlavní hrdinka Jeva není žádné ořezávátko, od mala chodí s tatínkem lovit do lesa a žije spokojeně v domku i se svými sestrami. Jenže otec brzy přijde při riskantním podniku o majetek a z velké části také o rozum. Řešením by byl výhodný sňatek dcer, ale... Jednoho dne otec odejde do lesa lovit bájné Zvíře, bytost, jež ho pronásleduje ve vzpomínkách z minulosti, a už se nevrátí. Nejmladší Jeva se ho vydá hledat a možná cestou Zvíře zamordovat a vykuchat, avšak řízením osudu se ocitá v jeho sídle...
Tak jako, nebylo to špatné. Zvláštní, v lesčems jiné, temnější. Ale čekala jsem o něco více vlastních nápadů autorky. Každopádně jsem se nenudila. A ta krásná obálka! Není to vidět, ale je metalická...


Druhým počinem se stala knížka Muffin a čaj od české autorky píšící pod pseudonymem Theo Addair. Jedná se o young adult gay romanci. Naprosto slaďoučkou a ňuňací. Daniel a Kit jsou šestnáctiletí žáci jednoho privilegovaného internátního zařízení. Oba neskutečně rozdílní, přesto si k sobě najdou cestu. Skrze upřímná srdce, jeden muffin a čaj... Netřeba říkat, že na shounen ai jsem totálně ujetá. Navíc tohle má atmosféru anglické koleje, české malosti a spád japonských anime. Neskutečně jsem si tohle dílko užívala. Bylo to opravdu slaďoučké, akorát. Autorka psát umí, dobře. A vážně se těším na její další počin. Jestli to bude na podobné téma či jiné, myslím, že má čtenáři co nabídout. Ovšem varuji - kdo neholduje gay romancím, ať se do tohoto nepouští. Ušetří si tak hubu plnou keců. Všem ostatním jen doporučuji. Uculovala jsem se u knížky od začátku do konce.


Třetím kouskem se stal Skoro úplný seznam těch nejhorších nočních můr od Krystal Sutherlandové. Od této autorky jsem již četla Lásku v prachu hvězd, hořkosladký příběh, který mi dlouho ležel v hlavě, tudíž jsem čekala podobně laděný příběh, ale naštěstí se tak nestalo. Seznam byl spíš tragikomický a četl se sám. Hlavní hrdinka Ester žije v šílenství stižené rodině, jako vystřižené z gotického románu. Její bratr-dvojče se bojí tmy a vyloženě snad žije ze světla, matka se panicky bojí smůly a zahání ji všemi možnými i nemožnými prostředky, až rodinu přivede k bankrotu, a otec se jednoho dne sbalí a přestěhuje do sklepa, z nějž již pár let nevylezl. Za všechno toto šílenství snad může dávná kletba Velkého strachu, kterou na rodinu přenesl podivný přítel dědečka. Tou osobou má být velectění Žnec, aneb samo zosobnění Smrti... Ester svůj Velký strach teprve hledá. Všechno, co jí děsí, si píše na seznam. Ten však jednoho nešťastného dne ukořistí Jonah, její dávná dětská láska a nadaný filmový nezmar... Podivuhodná cesta za nalezením Velkého strachu začíná...


A čtvrtým a pátým kouskem se stala Griša -bouře a vdora Griša - zkáza a naděje, aneb druhý a třetí díl grišovské trilogie. Spousta lidí tuto sérii vnímá rozporuplně, ale mně se líbila. Alina pokračuje na své cestě uniknout spárům Temnyje a hledáním umocňovačů, jež by jí daly sílu postavit se temnotě. Válka je na spadnutí, Vrása se rozšiřuje a na obzoru se objevují nové hrozby i noví spojenci. Kam až tohle vše povede?
Prostě - mně se to hodně líbilo. Navíc jsem si opět oblíbila další postavu. V tomto případě Nikolaje. Bože, jak já bych toho kluka brala domů. No, konec spoileru. Možná by šla spousta věcí napsat jinak, ale už by to nefungovalo tak dobře. Navíc autorčina představivost se mi líbí. Zlí jazykové ať táhnou. Už se těším na obě další knihy z tohoto světa. Ač budou jiné, víc akčnější a méně něžnější. Hlavně že autorka na svůj svět grišů nezanevřela.