"Čas je to, co se neustále snažíme zabít, ale co nakonec zabije nás"

Duben 2017

čtecí den a kus noci

21. dubna 2017 v 1:56 | hyunderella |  jen tak...
Jaho!

Ano, v předchozím příspěvku jsem psala, že mám čtecí krizi. Ano, skutečně ji stále mám, ale i tak jsem dala během 24 hodin dvě knížky. Potažmo jednu celou a půlku druhé. Plus kousek třetí. To sice na krizovku nevypadá, ale je to tak. Jsem nezkutečně roztěkaná, unavená, ve stresu. Z mnoha důvodů, které tu momentálně rozebírat nebudu. (to jste si oddychli, co?)
Do pondělka snad načtu ještě něco. Mám před sebou další dvě noční, vlastně už zítra. S tím, že na jedné zrovna jsem. Jedu bez volna a značně se to podepisuje na mém bytí. Takže žádnou slávu a znovuzrození mého knihomolského já nečekejte. Byla jsem neskutečně šťastná, že se mi podařilo zase něco napáchat z korálků a doufám, že to půjde dobře na prodej. Tedy, až to vyfotím,... o tom jsem psala minule... Mám před sebou sice týdenní dovolenou, ale ta z půlky padne na lékaře a z půlky na návštěvu, takže odpočinek = 0. Kdyby bylo alespoň venku hezky. Jindy už bych seděla alespoň hoďku, dvě venku. V tomhle počasí by byl ale už za pět minut ze mě sněhulák. Je konec dubna a venku se to tváří jak konec světa. Takhle si globální oteplování/od slova teplo vážně nepředstavuju. Leze mi to na mozek.
A jelikož mi padají klapky a ráno jdu na vyšetření, opět zůstane příspěvek krátký.
Jsem líná, unavená a prostě... čau zase brzy...

aktualizace výrobků

18. dubna 2017 v 18:50 | hyunderella |  jen tak...
Jaho!

Abyste neřekli, že nic nedělám, tak dělám, jenom krapet pomalu. Napáchala jsem teď pěknou hromádku kabošonových náhrdelníků, proto jsem z počítače nutně potřebovala dostat fotky těch předchozích. Stalo se. Aktualizovány jsou všechny složky korálkových výrobků - tedy kabošony, růžence, náušnice, náhrdelníky, náramky... Myslím, že jsem toho přidala dost. Nynější výrobky budou zase někdy příště. Tedy až mi hrábne, vyfotím je, fotky stáhnu do počítače, oříznu je na rozumnou velikost, přejmenuju a nahraju do blogu. Což je poměrně vopruz, jelikož u toho strávíte spoustu času. U knížek mám opět zásek, takže se pokusím nadělat spíše nějakou tu nekalost z korálků eventuelně vlny. Tak zdar zase příště.

dubnový plk o četbě, prudě a tak...

2. dubna 2017 v 1:09 | hyunderella |  jen tak...
Jaho!

Jsem tu zas. Ano, v jednom týdnu! Ne, že bych šla do sebe, ale potřebovala jsem se více rozepsat o svých čtenářských neúspěších. V předchozím příspěvku jsem psala, že bych měla do konce měsíce dropnout alespoň další dva tituly. I nestalo se. Na vině je ta zpropadená únava a můj fungl nový nábytek. Ehe? Tož našetřila jsem si nějaký ten peníz a ten mi byl nyní značně k duhu. Můj stávající inventář pokoje (co se nábytku týče), se intenzivně rozpadá a po brutální bolesti páteře a hlavy, kterou jsem si vytvořila při nekvalitním spánku na mé vykuněné posteli, jsem si řekla dost a při nejbližší možné příležitosti, totiž hned v pátek, jsem si jala koupit nejen novou postel, ale hned i kvalitnější regály na knihy a něco solidnějšího pod TV. Ty totiž nejsou (v tuhle chvíli už snad "nebyly") v o nic lepším stavu, než zmiňovaná postel. Zkrátka nemělo to daleko k tomu, aby se někomu stal úraz. Takže místo poklidného dřímání s knihou venku na lavičce jsem jeden den běhala po obchodech s nábytkem a druhý strávila vyklízením a přeskládáváním bordelu všeho druhu, co se v mém kutlochu jen najde. Takže načteno - 0. Tudíž za první čtvrtletí tohoto roku jsem značně ve skluzu. Stále platí těch 21 knih. A jelikož jsme právě načali druhé čtvrtletí, měla bych do něj převést resty a pokoušet se tentokrát zdolat celých 29 knih. Ha! Už se tlemíte stejným ironickým smíchem, jako moje alter? K dobru mi budiž připsáno, že už jsem začala ten limit umazávat. Mám k dnešku přečtenou jednu celou knihu! A milion služeb na krku... Takhle o noční (ano, jsem zase na noční) mám možnost něco málo zlousknout, ale po půlnoci mi vždycky padají klapky a nesoustředím se. Ne že bych spala. To tu ani nejde, ale i tak mě klátí únava při nedobrovolném bdění. Takže krapet zombičim. Směju se kravinám, myslím na kraviny, dělám kraviny. Zralá na psychiatrii. V módu "vždy připravena vyrazit na zvonek". Překofeinovaná, přeteinovaná a přeglukózovaná. Tak, že se moje orgány daly na víru a modlí se, abych už jim dala pokoj a spánek. Občas snad i dokážu pochopit jedince, kteří berou drogy. Tedy, ten typ drog, u kterých si na nějakou dobu myslíte, že jste silnější než Chuck, rychlejší než kulka a chytřejší než Všemohoucí. Prostě jste dokonale nabití a zvládnete hnedle vše. Já jsem bohužel ten "jakýsi druh neustále unaveného holuba".
Asi tak.
Dožvejkla jsem pár změklých piškotů a příšernou ropáckou bábovku z fenoly čpícího celofánu, tudíž je čas hodit flopa na kanape a dokroutit si na něm už tak pokroucenou páteř.

Zdar zase někdy příště u další hodnotné literatury faktu.