"Čas je to, co se neustále snažíme zabít, ale co nakonec zabije nás"

Listopad 2016

krize + zima = deprese

16. listopadu 2016 v 13:32 | hyunderella |  jen tak...
Jaho!
Ano, celý měsíc jsem tu opětovně nenapsala ani čárku. Důvodů je spousta, ale při jejich vyjmenovávání bych se opakovala. S četbou je to marný. Posledních 14 dní jsem zkoukla pár dorama, které jediné mě udržují při relativně zdravém rozumu, ale nicvíc jsem nedělala. Můj civilní a pracovní život nejdou dohromady. Nemůžu si stěžovat, že bych měla extrémně moc služeb, ale i tak jich není málo a jsou čím dál tím víc na bednu. Chodím po službách jako mrtvola. Vypadám kolikrát hůř než lidé, kteří v našem zařízení dožívají. Únava mě doslova kosí. Do toho chronické bolesti celého těla, které jsou v chladném období vždy silnější, nevolnost, nechutenství, slabost. A s tím spojené depresivní stavy. Vážně, rok od roku je to horší. A totálně mě teď dobíjí interpersonální vztahy v práci. Dneska je schůze. A jestli si vrchní myslí, že budu zase jediná, kdo tam bude něco řešit, tentokrát má smůlu. Už chci mít klid.
Venku je celý den tma. Včera byla ve městě ledová kalamita, při níž snad nikdo nedošel z místa A do místa B bez pádu, včetně mě. Všichni vypruzují s vánočními dárky, půjčkami, úklidem a nedostatkem času na pečení cukroví. To fakt nedávám. Do toho dvě výročí úmrtí. Troje chudý narozeniny. A naprostý pocit marnosti.
Takže nečekejte, že tu bude do konce roku nějaká hitparáda. Fotky pořizuji velmi sporadicky, na knížky začal sedat prach, korálky páchám rychlostí šneka a zbytek je prostě mimo.

Vy si ale své dny užívejte, nejlépe v teple, s dobrým čajem a ruku v ruce se svými partnery. Zdar