"Čas je to, co se neustále snažíme zabít, ale co nakonec zabije nás"

Červenec 2016

trocha plku o volném dni

13. července 2016 v 13:33 | hyunderella |  jen tak...
Zdravím ve spolek!

Opět jsem poměrně dlouho nenavštívila zdejší e-koutek. Důvodů je hned několik, ale převážně jde o absolutní nedostatek času. Myslím, že v práci definitivně bydlím. Domů se chodím jen vyspat a najíst. Ne, že bych se fyzicky přetrhla, ale psychicky jsem vyšťavená na bod 0. Nestíhám se dobíjet. Ani po dvanáctihodinovém bezvědomí nejsem čerstvá, ani po koflíku kafe nejsem ON, ale OFF. U knížky usínám, jelikož mi umřela levá ruka, ruční práce jsou teď zcela mimo. Dny plné deště a větru nezvou zrovna k procházce, přátel se mi nedostává a financí na jízdu k moři už vůbec ne. Takže, kde se mám asi tak nabít? Zcela vybitá znervózňuju kočky, špatným způsobem muže a zcela ubíjím rodiče. Jo, až taková je se mnou sranda. Takže ni moc příspěvků nečekejte. Rodiče se šli nabít k rybníku a přitom nejlépe ulovit nějakou tu rybu a já se jala číst a trochu tu prudit. Jelikož teď budu 10 dní z 12 v práci (na dvanáctky), tak toho nejspíš moc nenačtu, natož něco udělám. Přesto vyvíjím snahu. Skleněný trůn mě chytnul, už jen proto, že nevím, kam děj popluje. Mám doma i další dva díly, takže se můžu činit. Plus potřebuju dočíst Merry, než vyjde další, a pokročit s Annou, která mě nějak přestala bavit, o Strangeovi ani nemluvím. U něj mám pocit, že jedna stránka vydá za pět, takže vůbec nepokračuju. Já mám tlustý knížky ráda, ale tady mi připadá, že ta tlustá knížka obsahuje další tři tlustý knížky. Z těch malých písmenek na každé stránce mám vidiny... Ale když jsem ji rozečetla, musím ji dočíst. Jen mi přijde, že to "možná letos" jsem přehnala. Uvidíme, řekl slepý. A to si nemyslete, že i když jsem finančně dost bídně, že nešetřím na další papírová překvapení. Někdo si kupuje boty, někdo parfémy, někdo sbírá modely, jiný porcelán, já mám úchylku na knížky. Na ty dobré ještě větší. To, že se většinou jedná o fantasy literaturu, o mně nejspíš něco vypovídá.
Tak jsem se vypovídala, jdu zase číst. U kafe, v klidu, teple domova. Četbě zdar!