"Čas je to, co se neustále snažíme zabít, ale co nakonec zabije nás"

Duben 2016

odpolední rozjímání

19. dubna 2016 v 13:45 | hyunderella |  jen tak...
Hoj,
venku šedo, doma zima, dnešní bojový úkol splněn... I jala jsem se zase v něčem pokročit, ale nějak mi to nejde. Kočky už jsem umořila dvěma anime, teď jsem si do pazour uzmula knížku. Nedivte se, že mi ve čtecím sloupečku opět přibyla další. Nejsem teď schopná soustředit se jen na jednu. Kdyby bylo venku hezky a seděla bych ve svém nabíjecím koutečku, šlo by to jako po másle. Ale letošní duben zatím stojí za kulový. Tři dny, které za to stály, jsem si užila pracovně, tedy půl jednoho jsem strávila venku a dočetla dvě knížky, ale i tak je to slabota. Posledních pár dnů se snažím uklidit místo na disku tím, že se snažím shédnout co nejvíc anime. Taky nic moc, ale objevila jsem jedno, co mi zrovínka sedlo do nálady, takže to nebyl zase takový neúspěch. Modré hvězdičky na Akihabaře přeci jen přibývají :D
Když se nerozprší, možná se vydám na hon kopřiv. Podle toho, jak nám za dva dny vyrostla tráva na zahradě bych tipovala, že už by mohly být tak akorát. Klátí mě únava, tak moc, že je mi z toho na zvracení, takže se pokusím pomocí bylinek trochu pročistit organismus. Mám teď v práci hlavně noční a nějak to přestávám zvládat po fyzické stánce, syntetické vitamíny jsou k prdu, takže oživuju svůj bylinářský nerozum. No co, zkouším to na sobě, ne na jiných. Snad to trochu zabere.
Nebudu dnes tak moc prudit. Není mi zrovna o.k., takže jdu pokračovat ve zdánlivém nic nedělání, než zítra opět naklušu do práce. Pa